"Život je svině, tak buď větší!!"
__flashReplacement__
__flashReplacement__
__flashReplacement__

Spřáteluji, pište do komentářů :))

Reklamy pište jenom...SEEEM!!!

Hlasujte pro fotku měsíce...H.E.R.E

1. kolo SONM/S....TADÝÝ!!


offline



FFL - kapitola I. - Probuzení, přátelství a Maria s Jasperem

12. srpna 2010 v 18:27 | ROSE *-* |  - Fight for Love
fight for love
Oheň ustupoval, jen se mi v krku trochu zvýšilo velice intenzivní pálení. Začichala jsem. Kolem mě bylo tolik neznámých pachů. Dokázala jsem rozeznat všechny.
Zamrkala jsem a otevřela oči. Všechno bylo tak krásné, jasné a ostré... Ležela jsem na zemi, u nějakého lesa. Vedle mě leželi lidé. Nalevo dívka, byla starší než já, bylo jí asi dvacet a napravo muž. Svalovec, vysoký a určitě hrozně silný. Něco jako Frank z mé vzpomínky. Ta dívka taky otevřela oči. Okamžitě je upřela na mě. "Co se to děje?" zachroptěla. "Nemám zdání. určitě to ale nebude nic pěkného!" zamračila jsem se. "Kolik ti je?" zeptala se. "16. Tobě?" odpověděla jsem. "Mělo mi být 20!" fňukla ta holka. Chytila jsem jí za ruku. "Jak se jmenuješ?" znovu se mě zeptala. "Lilian, Lilian Queenová!" řekla jsem. "Já jsem Anne Greenová," představila se. "Ty...Lil..." začala zase mluvit. "Ano?" řekla jsem. "Neopouštěj mě! Mám strach! Budeš se mnou? Prosím!" tohle jsem jí slíbit musela. Taky jsem měla strach. "Neopustím, slibuju!" řekla jsem. Ta holka mi stiskla ruku a usmála se. Takže mám novou kamarádku. "Víš...hodně mě pálí v krku...já...mám žízeň!" povzdechla si. "Já taky, Anne!" přikývla jsem a snažila to zahnat tím, že jsem silně polkla. Nic. 
Cítila jsem vedle sebe pohyb. To otevřel oči ten svalovec. "Ahoj! Už jsi taky vzhůru, co?" usmála jsem se. "Jo. A mam hroznou žízeň! Proč mě pálí v krku, proč ležim na zemi a co se to tu vůbec děje? Kdo jsi?" začal na mě chrlit otázky a taky to vypadalo, že má nahnáno. "Takže: já mám taky žízeň a pálí mě v krku, ale nevim, co s tim. My s Anne čekáme na to, co se stane a jmenuju se Lilian Queenová. Tohle je Anne Greenová!" představila jsem i svojí kamarádku. "Jackson, Jackson Foster!" poprvé se usmál, ale na Anne. BEZVA!!! Posadila jsem se. Leželi jsme vyrovnaní do řady a vedle nás z každé strany leželo dalších asi dvacet lidí. NE!!!
"Jacksone?" začala Anne. "Hmm?" usmál se. "Budeš s námi? Prosím! Neopouštěj nás!" tak ta má vážně nahnáno. "Neopustím!" usmál se. Obě jsme mu věnovaly úsměv, ale bral spíš ten od Anne. 

Uběhlo pár hodin a začali se probouzet další a bavit se mezi sebou. My tři jsme se drželi těsně u sebe. Potom přišla žena. Krk se mi stáhl a oči zúžily. Dostala jsem vztek a silně zavrčela. TO ONA MI TOHLE UDĚLALA A ZABILA HARRYHO!!! Ona se po mě podívala a rty se jí roztáhly do širokého úsměvu. Bývala bych se rozeběhla, ale zadržel mě Jackson. "Neblbni! Ty tu ženskou znáš?!" zasyčel. "Ano! Zabila mi manžela a tohleto všechno mi udělala! Jacku, pusť!" prosila jsem. Ta žena nás asi slyšela, protože se rozesmála. Za ní stál kluk. Nebyl to Frank z té vzpomínky. Kam se poděl nevím, ale vím, že už jsem ho v životě neviděla. Možná ho taky zničila... Ten kluk se zatvářil trpitelsky. "Dobrá, takže k věci!!! Jste teď moji upíří bojovníci! máte neskutečnou sílu, jste rychlí a máte samozřejmě žízeň. Tím, že se budete živit lidsou krví budete silnější a lepší bojovníci! Bojovat budeme proti dalším armádám, podobným jako je ta naše! tady Jasper vás bude cvičit. Budeme neporazitelní!" smála se. "A co ti, co bojovat nechtějí?!" křikla jsem. Jack a Anne vedle zaúpěli. "KAŽDÝ BUDE BOJOVAT! A TY ZVLÁŠŤ! Cítím z tebe sílu..." smála se a přistupovala blíž ke mně. Nechtěla jsem, aby mi něco dělala. Přistoupila ke mně a vzala mou tvář tvrdě do svých. Začala jí otáčet a prohlížet si mě. "Na tebe si pamatuju...! Ano, ten kluk byl výborný!" smála se. "Do Harryho se neopovažujte navážet!" křikla jsem. Rozesmála se, pustila mě a dokráčela zpátky k tomu Jasperovi. "Na tuhle dávej speciální pozor!" zapředla a políbila ho. Potom odběhla pryč. Zakňučela jsem a svezla se na nejbližší kámen. Anne mě chytila za ruku a pohladila ve vlasech. Jack si ke mně kluknul a zářivě se na mě usmál. "To bude dobrý, Lilian! Spíš se teď musíme starar o to, abychom přežili!" řekl mi Jack. Jak to řekl, jeden z těch nejsilnějších doslova rozdrtil druhého. Vyděšeně jsem vykřikla. Jack se usmál a objal mě. Anne potom objala nás dva. 
I když jsme se skoro neznali, okolnosti nás donutily držet se pohromadě.      
 


Komentáře

1 tamia tamia | 12. srpna 2010 v 20:12 | Reagovat

wow,tak to je zajímavý,honem piš další kapitolku:-))

2 Tamia Tamia | Web | 13. srpna 2010 v 10:57 | Reagovat

AHOJÍK ROSIE,TAK JAK SE MÁŠ?:-))
JÁ SE MÁM VÝBORNĚ A TOBĚ POSÍLÁM MOJÍ VÝBORNOU NÁLADU:-)
NO TAK JSEM PŘIDALA DALŠÍ DÍLEK,JUKNI JESTLI CHCEŠ:-))
TAK ZATÍM PA A MĚJ SE KRÁÁÁÁSNĚ:-))

3 Tamia Tamia | Web | 13. srpna 2010 v 11:34 | Reagovat

MÁM SE PERFEKTNĚ:-))
NO JÁ UŽ DOPSALA DALŠÍ DÍLEK,NO JO DAMIAN TO MÁ UŽ ZA SEBOU:-))
MYSLÍM,ŽE TI MŮŽU SLÍBIT,ŽE UŽ TO BUDE V POVÍDCE KLIDNĚJŠÍ A TY NEUTRPÍŠ INFARKT:-)
TEDA AŽ DO POVÍDKY,KTERÁ BUDE NAVAZOVAT NA NIKDY NA TEBE NEZAPOMENU-TAM BUDOU JINÉ PROBLÉMY:-))

4 Tinee Tinee | Web | 14. srpna 2010 v 10:10 | Reagovat

Postúpila si do 2.kola SON-film

5 nesii nesii | Web | 16. října 2010 v 17:07 | Reagovat

wau.. nádherná poviedka, prekrásne napísaná... teším sa na ďalšiu kapitolu.:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

TÉMĚŘ VŠECHNY POSTAVY V POVÍDKÁCH PATŘÍ S.MEYEROVÉ! STRÁNKY NEBYLY VYTVOŘENÉ ZA ÚČELEM ZISKU! 
oddělovače








oddělovače





oddělovače