"Život je svině, tak buď větší!!"
__flashReplacement__
__flashReplacement__
__flashReplacement__

Spřáteluji, pište do komentářů :))

Reklamy pište jenom...SEEEM!!!

Hlasujte pro fotku měsíce...H.E.R.E

1. kolo SONM/S....TADÝÝ!!


offline



MW: kapitola IV. - I love you!!!

11. srpna 2010 v 11:28 | ROSE *-* |  - Mrs. Whitlock
Tahle kapitola je DOST ujetá... Tak to dopadá, když si dám Sprite... Jo a myslím, že tu budou Cullenovi...
Mrs. Whitlock
Byli jsme v Montaně, město Helena. Zrovna jsme se krmili někde v lesích. Tentokrát jsem si pochutnávala na mohutném jelenovi. Jasper vedle mě dělal to samé.
A znovu bolesti hlavy, rozostřený obraz... Viděla jsem sebe a Jaspera. Líbali jsme se. On mě objímal a... Ztratila jsem dech, ta vize mě úplně...rozechvívala. V té vizi jsem se lehce odtáhla. "Miluju tě, Alice!" tak tohle mě dostalo.
Otevřela jsem oči. Mělo se to stát za deset vteřin! On ovšem neprokazoval známky toho, že by se na něco takového chystal. Musela jsem se rozhodnout já. ACH MŮJ BOŽE!!! Ale co... Risk je zisk...
pět...čtyři...tři... Přistoupila jsem k němu. Byl ke mně zády. Lehce jsem mu zaťukala na rameno. Tohle jsem viděla v televizoru. V kovbojkách. Zaklepete člověku na rameno. On se otočí a schytá ránu pěstí. Jenže já neměla v plánu rozdávat rány. A stejně by mě přepral! 'Bože! Uvažuju o tom, že bych se s ním prala!' prolétlo mi hlavou. No bezva!
Otočil se. Já se zhluboka nadechla. Když už, tak už...!!!
...dva...jedna...TEĎ... Chytila jsem ho kolem krku a prudce políbila. Bránil se? Ne. Chviličku byl v šoku, ale potom mi začal polibky vracet, i s úroky. Tak tohle je život! V žaludku mi vybuchl ohňostroj a skřítci tam tančili dupáka... Byl to ten spolehlivě nejkrásnější zážitek na světě. Objal mě kolem pasu a přitáhl blíž k sobě. Aaaaaa, perfektní!!! Začal se maličko usmívat. Odtáhla jsem se. "Miluju tě, Alice!" zašeptal mi. Kdyby mě nedržel tak pevně, asi bych omdlela. "A já tebe!" dostala jsem ze sebe. Zářivě se usmál. Potom mě znovu odměnil polibkem. Absolutně dokonalé. Říkala jsem někdy, jak je život nefér? Okamžitě beru zpátky. Nevím sice, kdo mě promněnil ani proč, ale dlužím tomu upírovi kytici růží!!
"Můžu něco vědět?" napadlo mě. "Samozřejmě!" trošku mi stisknul ruku. Usmála jsem se. "Věděl jsi, že tě miluju, ale nic jsi neřekl. Proč?" tahle otázka mě pálila už dlouho. "Myslel jsem...ta záležitost s Mariou...důvěřuj, ale prověřuj..." začal koktat. "V pořádku, chápu to! Jen jsem se chtěla zeptat!" lehonce jsem pohladila jeho ruku palcem. 

Druhý den jsme byli na Aljašce, na mýtině před honosnou vilou. Už zapadalo slunce a pršelo. Jasper mě chytil za ruku a vydali jsme se k tomu domu. Nezaváhali jsme ani na chviličku. Jasper se nadechl a už chtěl zaklepat. Jenže dveře se otevřely. Stála v nich naprosto dokonalá blondýnka z mé vize. "Přejete si?" nakrčila čelo. "Chtěla jsem vědět, kdy se můžeme nastěhovat..." zatrylkovala jsem a zářivě se na ni usmála. Slyšela jsem, jak ostatní z rodinných příslušníků sbíhají schody. "Prosím?" jaj, najednou vypadala nebezpečně!  "Víte...je to nadlouho..." usmála jsem se. "To je v pořádku, Rosalie!" slyšela jsem zevnitř něčí hlas. Ta Rosalie se usmála a uvolnila nám vchod. Šla jsem první, Jasper za mnou. "Jmenuju se Carlisle Cullen a tohle je moje rodina... žena Esmé," ten blonďák ukázal na tu ženu s milým obličejem, "a adoptivní děti Rosalie a Emmet!" dokončil představování. Ten svalouš se ale tvářil celkem přátelsky... "Já jsem Jasper a tohle je moje družka Alice..." představil sebe i mě Jazz. "Víte...já mám dar. Vidím do budoucnosti. Moje vize nejsou přesné. Já vidím jen to, jak se lidé rozhodnou a když se rozhodnutí změní, vize zmizí, případně se změní také. A já jsem viděla...že budeme patřit do vaší rodiny..." vysvětlovala jsem. "To je perfektní! Musíme vám vybrat pokoj a zajet do města, to, co máte na sobě přece nemůžete nosit!" brebentila ta blondýnka. Čapla mě za ruku a táhla nahoru do schodů. 
Procházela jsem celé 1. patro. Rosalie říkala, že si můžeme vybrat pokoj, jaký jen budeme chtít. Jeden mi zastavil dech. Velký balkon, obrovské okno s výhledem, hodně prostoru... Ovšem ten pokoj byl obydlený. "Ty Rosalie? Kdo bydlí tady?" vydechla jsem. "Líbí se ti?" usmála se Alice. "Moc, ale je obydlený..." povzdechla jsem si. "Edward to přežije! Neměj strach! Zatím jeho věci nastěhujeme do garáže!" zahihňala se Rose trochu pomstychtivě. "Neboj, zlato, Edward nebude mít nic proti..." pohladila mě Esmé ve vlasech.

"DĚLÁTE SI SRANDU?! MŮJ KRÁSNÝ POKOJ JSTE DALI NĚKOMU CIZÍMU?!" běsnil něčí hlas. Vzpomněla jsem si na Esménina slova. "Ten je úplně nadšený!" zamručela jsem trošku uraženě. ANI NÁS NEZNÁ!!!
Seběhla jsem dolů a pevně objala nového příchozího. Edward. Měl bronzové vlasy a byl hodně vysoký. "Jsem Alice, tvoje nová sestra!" usmála jsem se. "Edward!" povzdechl si. Usmála jsem se. "Jasper!" podal Edwardovi ruku můj kluk. Edward s ní zdráhavě potřásl. 'Vypadá jako pohodář!' pomyslela jsem si. "Já JSEM pohodář!" usmál se. Překvapenějsem se na něj podívala s vykulenýma očima. "Čtu myšlenky!" objasnil mi. "Já vidím budoucnost, ale když čteš myšlenky, tak to asi víš..." usmála jsem se. "Vím," přikývl dle očekávání. 
A tak jsme i my našli nový domov. Konečně jsem někam začala patřit. Konečně jsem splnila úkol toho, co mě proměnil. Konečně jsem patřila do rodiny. Do milující rodiny. Okamžitě jsem si všechny spřátelila. Carlisle byl ten nejmoudřejší upír na světě a taky dost zvláštní, protože pracoval v místní nemocnici. Esmé je starostlivá maminka, miluje restaurování a upravování domů. Emmet je smíšek a vtipálek. Rád se sází, ale když jsem ho oškubala o 300 dolarů, sázet se se mnou odmítl. Edward byl moc fajn. Jednou jsme zkoušeli hrát šachy. Já koukala do budoucnosti, jaký tah zvolí a Edward mi četl myšlenky. Emmet si tenkrát vsadil na Edwarda a Jasper na mě. Emmet potom vyplácel nadšenému Jasperovi 200 dolarů. Rosalie je moje absolutně nejlepší kamarádka. Stejně jako já miluje nakupování a módu. Perfektně se spolu vždycky pobavíme. Jaspera miluju celým srdcem. Vždycky jsem si myslela, že to já jsem ho zachránila od těch vražd, ale vlastně on zachránil mě...
alice a jasper

Tu fotku jsem hledala dvě hodiny, ale nakonec jsem se setkala s úspěchem.
Už nahoře jsem psala, že je tahle kapitola totálně šlehlá a navíc jsem to po sobě znova nečetla...          
  
 


Komentáře

1 Tamia Tamia | Web | 11. srpna 2010 v 11:53 | Reagovat

WOW ROSE:-))TAK TATO KAPITOLKA BYLA APSOLUTNĚ NEJLEPŠÍ,MOC SE MI LÍBILA,PÍŠEŠ NÁDHERNĚ:-))
JÁ PRÁVĚ BUDU PSÁT DALŠÍ KAPITOLKU POVÍDKY:-)
HM...OPRAVDU SE MI TO ČETLO MOC HEZKY:-))

2 Josette Vigée-Lebrun Josette Vigée-Lebrun | Web | 11. srpna 2010 v 12:25 | Reagovat

je to šlehlý, ale svým z působem dobrý i

3 Tinee Tinee | Web | 11. srpna 2010 v 14:00 | Reagovat

Ahoj..začalo 1.kolo SON-film...
Začni si zháňať hlasy...

4 T-14 team *Christins* T-14 team *Christins* | Web | 11. srpna 2010 v 17:03 | Reagovat

Ahoj, ano, spřátelím :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

TÉMĚŘ VŠECHNY POSTAVY V POVÍDKÁCH PATŘÍ S.MEYEROVÉ! STRÁNKY NEBYLY VYTVOŘENÉ ZA ÚČELEM ZISKU! 
oddělovače








oddělovače





oddělovače