"Život je svině, tak buď větší!!"
__flashReplacement__
__flashReplacement__
__flashReplacement__

Spřáteluji, pište do komentářů :))

Reklamy pište jenom...SEEEM!!!

Hlasujte pro fotku měsíce...H.E.R.E

1. kolo SONM/S....TADÝÝ!!


offline



Safira - Felix, I like you...

4. září 2010 v 19:45 | ROSE *-* |  - POVÍDKY NA PŘÁNÍ <3
Další jednorázovka na přání, tentokrát pro Safiru. Tuhle povídku jsem napsala jako kapitolovku už dřív, ale na tohle téma se dost hodí, takže HERE IS IT!!! Omlouvám se Tamie, ta povídka mi dává zabrat víc, než jsem si myslela, ale do pondělka tu bude, slibuju!!! Takže tady je povídka pro Safiru...

j na přání
Jméno: Felix, I like you... (..., but I love Edward...)
Autor: ROSE *-* (moje maličkost)
Stav: jednorázovka
Postavy: Heidi Volturi, ostatní Volturiovi, Edward Cullen, ostatní Cullenovi, Bella Swan, možná ještě někdo....nevim jistě :-)
Moje spokojenost: 90%
Věnování: tahle je pro Safiru :-)
Citát: "Život je smutné jeviště a člověk musí hrát, když mu srdce krvácí, musí se umět smát..."
Popis: Co když vznikne láska mezi Cullenem a Volturiovou? Jak do všeho zapadají Felix s Bellou? Co kdyby byla Bella až DRUHÁ? Co kdyby? Taková kravinka, ale neni špatná :-)

povídka v c.č...

*===z pohledu Heidi===*
Kdyže jsem "zemřela"? 13.12.1699. Přesně v šest večer. Předtím jsem žila ve slavném městě jménem Volterra. Moji rodiče byli typičtí aristokrati, takže už v patnácti jsem se vdávala. Slečna Heidi Frengvilletová se měla vdávat za o deset let staršího Felixe Volturie (to, že je starší víc než o 350 let jsem se dozvěděla až později). Už tenkrát se mi nezdál. Byl bledý, měl červené oči a na návštěvu přišel v noci. Proč?! Byl divný. Ale urozený a bohatý, takže vhodná partie (i kdyby měl třetí ruku).
Hned po svatbě mě někam odvedl. Vypadalo to tam, jako v nějakém strašidelném zámku. Všude samí podobní bledí lidé jako byl Felix. Z jedné místnosti se dokonce ozývalo vyděšené a zoufalé lidské vřeštění. Naskočila mi z toho husí kůže.
On mě ale odvedl bez zastávky do jedné podivnékruhové místnosti s vysokým stropem a třemi podivnými trůny. Na každém z nich seděl jeden podivný muž. Všichni měli už na pohled velice křehkou chůzi a oči neměli tam červené jako ostatní tam, ale takové mléčné (jako jahodový shake). Dva byli černovlasí a ten poslední blond. "Aro, Caie, Marcu...tady je..." uklonil se a hodil mě na zem před ně. Žalostně jsem se na něj ohlédla. Co se mnou bude?!
Ten černovlasý uprostřed se zvedl a dokráčel těsně ke mně, takže jsem mu vlastně klečela u nohou. Bylo to tak...ponižující...
Sehnul se ke mně. "Takže tohle je Heidi Frengvilletová? Ten zabiják? Nevypadá na to, pravda?" ušklíbl se pobaveně. Ty jeho oči mě začaly děsit víc, než ty jasně rudé. Byla jsem vyděšená, takže jsem ze sebe nevydala ani hlásku. Te chlap (nebo co to bylo) se na mě dál posměšně díval. Začalo mě to dopalovat. "Kdo jste? Co se mnou chcete dělat? Proč?!" dostala jsem ze sebe. "Jsem Aro Volturi. Chtěl bych tě teď proměnit v upíra. A proč? Protože ty budeš mít dost zvláštní dar, děvče..." usmál se spokojeně. "V upíra?!" uchechtla jsem se posměšně. "V upíra!" usmál se samolibě Aro a sklonil se ke mně ještě níž. "Modli se, abych dokázal přestat!" zamumlal s úšklebkem a sklonil se ke mně ještě blíž. Potom mě ost pečlivě kousl do krku a začal sát mou krev. Vyděšeně jsem křičela a prosila. Po chvíli vážně přestal. Potom mě pohltila olest ještě větší. Pálil mě zevnitř oheň...

Probudila jsem se jako ze zlého snu. Ležela jsem na nějaké pohovce. Všechno jsem vyděla, cítila a slyšela mnohem lépe a navíc to děsné pálení v krku. Uslyšela jsem z chodby kroky, takže jsem raději zavřela oči a doufala, že mě nechají být. Dveře se ale otevřely a já ucítila Arovu vůni. "Nemusíš to hrát, Heidi. Vím, že nespíš...!" ten jeho posměšný hlas...grrr! Dalo mi to práci, ale ovládla jsem se. Aro se rozesmál. 
Potom mi vysvětloval, v co jsem se stala. Z jeho hlasu jsem cítila takovou zvláštní lásku, jako by měl mítrád otec svoji dceru a i takový zvláštní respekt... "A ještě něco. Víš...myslím, že i ty máš dar..." usmál se dobrosrdečně Aro. Lukl prsty a objevil se Felix. Táhl za sebou dívku, asi v mém věku, jenom tisíckrát krásnější (nebyla upír). "Dobrá. Takže Heidi, určitě máš žízeň, že?" usmál se. Přikývla jsem, jasně jsem cítila její pach i vůni její krve. "Mysli na to, jak moc chceš zabít. Jak moc chceš, aby byla mrtvá!" špitl Aro. Pokrčila jsem rameny, podíval se jí do jejích vyděšených modrých očí a udělala to, co po mně chtěl Aro. Dívka padla k zemi a nejevila známky života. Felix vyděšeně vzhlédl a Aro se spokojeně rozesmál. "Přiveďte ještě Lucase!" poručil Aro a Felix pochodoval pryč. Za chvilku přivedli ještě s jedním kudrnáčem jednoho blonďatého upíra. "Udělej to samé, co před chvílí, Heidi!" špitl Aro. 'Chci zabít, chci zabít, chci zabít...' úporně jsem myslela a pořádmu civěla do rudých očí. Upír vykřikl bolestí a doslova explodoval, jako porcelánová váza. Aro se smál ještě víc a zatleskal. "Tak, Heidi, ta holka je tvoje. Dobrou chuť!" usmál se spokojeně a všichni odešli. Felix mi věnoval poslední pohled a odešel za nimi. Tak to bylo zvláštní... Ale co, měla jsem před sebou jedno mrtvé a velice šťavnaté tělo... 

U Volturiových jsem byla už kolem sta let. Sedávala jsem na schodech u Arova trůnu a sledovala soudy těch upírů, kteří se ukáží na veřejnosti. Vždycky ho odsoudili k smrti a pak přišel můj úkol, prostě je zabít. Často jsem chodívala i na různé akce, jako třeba války na jihu, kde jsem měla dost co na práci. Vůbec mě nenapadlo, že ukončuji něčí životy a že to není správné. Prostě jsem to dělala.
S Felixem jsem měla románek, ale nakonec jsme se pohádali a já ho pustila k vodě. Ostatní jsem si spřátelila celkem rychle, zvlášť Chelsea byla bezvakámoška. Zato Jane mě nenáviděla, protože jsem jí přebrala u Ara čestné místo. Kráva...
Jednou do Volterry zavítal upír jménem Carlisle Cullen. Chtěl se přidat k nám, ale byl...jiný. Vegetarián. Poslali mě jít mu ukázat jeho pokoj. Dali jsme se do řeči a já našla úplně prvního pravého přítele. Moc jsem chtěla být jako on (vegetarián), ale neměla jsem vůli. Nedokázala jsem to. O to víc jsem Carlislea obdivovala. A o to víc mě bolelo, když odešel. Už nesnesl tu Arovu krutovládu. A já začala přemýšlet o tom, jestli je správné to, co dělám...

*===Edwardův pohled===*
Už zase. Zase jsem zaslechl Carlisleovy myšlenky a zase myslel na ni. Na Heidi. Byla tak krásná, tak dokonalá... Zamiloval jsem se do ní přes vzpomínky někoho jiného. Můj bože!!!
To jsem ještě nevěděl, co mě čeká...

*===Heidi, o tři sta let později od Carlisleova příchodu===*
Jela jsem s Volturiovými na nějakou výpravu. Nějaká kravka (pozn.aut. ROSALIE PROMIŇ!!!!) vytvořila upíří dítě a my ji jeli potrestat. Běžná záležitost, ale oni se chtěli stavět na odpor...
Došli jsme na místo a cestou jsme se ještě stačili pořádně pohádat s Felixem. Klasika...
V čele stáli čtyři upíři a za nimi ještě třicet dalších. Úplně vzadu se choulila blonďatá dívka, vzlykala a vyděšeně na nás zírala zpoza těch všech. V čele byl jeden nabušený černovlasý upír, jeden svalnatý blonďák, CARLISLE a jeden úžasný kluk s bronzovými vlasy. Jak vypadá láska na první pohled? Přesně takle...
"Carlisle!" vypískla jsem, když jsme zaujmuli bojovnou pozici a strhli si kápě. "Heidi?!" sykl vyděšeně. Nechtěla jsem proti němu bojovat! ždyť je to můj nejlepší přítel a skoro otec... Vykročila jsem směrem k němu, ale zarazila mě malinká ručička Jane. "Ani se nehni! Buď silná!" zasyčela na mě. "Svaly jsou pro slabochy!" odfrkla jsem si a udělala další krok. "Ještě krok a použiju na tebe svůj dar!" sykla znovu Jane. Felix vedle mě zavrčel a chytil ji pod krkem. Jane měla úděsný strach, takže se ani nehnula... "Felixi pusť ji! A Jane... abych na tebe nepoužila SVŮJ dar!" sladce jsem se usmála. "Heidi, Jane...dovolíte?" ozval se kousavě Marcus. Kdyby to šlo, byla bych rudá i za ušima.
Oni všechno vysvětlili, ale Aro je začal osočovat z miliony dalších věcí. Nebylo to fér a do očí bilo, jak moc je chce Aro zničit. "TAK DOST! Aro nechej toho! Důvod ti vysvětlili, tak nechápu... Nech je být nebo se postavím na jejich stranu!" zavrčela jsem a postavila se přímo naproti Arovi. Ten začal koktat a nakonec se šel poradit s Caiem a Marcem. 
"Dobrá. Necháme to. Snad se ještě uvidíme, Carlisle!" povzdechl si Aro a dal pokyn k odchodu. Já zůstala stát. Aro s Felixem se na mě tázavě zadívali. "Vrátím se do měsíce, Aro!" povzdechla jsem si. "Slibuj!" zavrčel Aro. "Přísahám!" usmála jsem se a zvedla ruku, jako to dělají lidé, když něco slibují... Zůstal už jen Felix. "Heidi...já..." vykoktal. Zakroutilajsem hlavou a přistoupila blíž k němu. "Běž za nimi, Felixi! Za měsíc budu zpátky!" usmála jsem se. "Chci zůstat s tebou!" zašeptal tiše. "Nejde to. Vrátím se!" usmála jsem se. Povzdechl si, ale nehnul se z místa. Věděla jsem, co chce. Povzdechla jsem si, přistoupila blíž a jemně ho políbila. Když už jsem se chtěla odklonit, polibek opětoval. Jeden z těch Cullenových zavrčel, ale Carlisle to nebyl. Tiskl mě k sobě dost pevn, takže mi dalo trochu práce se vymotat. "Miluju tě, Heidi!" špitl nešťastně. PROČ JÁ?! "Běž domů, Felixi!" zaúpěla jsem. Vážně se otočil a odešel.

Byla jsem u Cullenových celý měsíc. Edwarda jsem vážně milovala. Jenže jsem nemohla Felixe jen tak zradit. Ne, to nebyl můj styl (pozn.aut. zase ošklivě narážím na Bellu =P). Takže jsem se mu snažila vyhýbat, co to šlo. Na rozlučku nikdy nezapomenu. Všichni mě byli vyprovodit na letišti. "Můžu s tebou mluvit?" zašeptal mi do ucha. Přikývla jsem, takže jsme šli natolik stranou, aby nás nikdo neslyšel. "Já tě miluju, Heidi!" špitl tiše a chytil mě za ruku. Zoufale jsem zaúpěla. "Já tebe taky, ale nemůžu. Nejde to!" povzdechla jsem si. Zatvářil se nešťastně. "Odpusť mi to, prosím! Miluju tě!" špitla jsem a políbila ho na tvář. Potom jsem si musela pospíšit, protože už jsem měla nastupovat do letadla. Ten pohled na jeho nešťasnou tvář mě pak trápil až na samotný konec mé existence.

*===Heidi, o pět let později===*
Slyšela jsem toho tolik... Edward se zamiloval do lidské holky... Žárlila jsem tak moc, i když jsem na to samozřejmě neměla právo...
Chelsea pro mě přišla, že prý tu byl Edward Cullen prosit o smrt, ale odmítli ho. Zrovna jsem se krmila v jedné z "hodovních" síní. Okamžitě jsem běžela k Arovi a ostatním, ale on už tam nebyl. Nešťastně jsem se usadila na schody. O hodinu později přišla několika členná skupinka. V čele šla Jane s Alecem ruku v ruce, za nimi Edward, který držel v náručí tu holku. Bellu Swanovou. GRRRR! Nenávidím. Za nimi kráčela ta malinká Alice Cullenová a nakonec šli Felix s Demitrim.
Ani nevím, jak se to stalo, ale začal se prát s Felixem. Předtím mi nevěnoval ani jeden pohled.
Felix ho zabíjel. Když s ním praštil o schody tak mocně, až to Edward málem neustál, rozhodla jsem se zakročit. Ne, Aro mě zatím poslechl vždycky...
"DOST! Aro, prosím! Nech je jít! Udělám cokoliv, OK?" vykřikla jsem. Všichni stichli a zakoukali se na mě, včetně jeho. Viděla jsem, jak mi ústy naznačil "děkuji" a poznala jsem, že pro tu prokletu holku udělá cokoliv. Málem jsem se rozbrečela. "Ale Heidi, oni porušili zákon!" prskl na mě Aro a na chvilku mi připadalo, že tu všemuvelím já. I Jane si toho všimla a moc přívětivě se netvářila... "Oni ti slíbí, že ji promění!" usmála jsem se křečovitě. "Ano, přemění mě!" vyhrkla ta holka. "Jak vám mám věřit?" nakrčil Aro nos. Přistoupila k němu ta Alice, vidí budoucnost, takže ukazovala Arovi asi jednu ze svých vizí. Aro se zahihňal. Potom je pustil, ale Caius si neodpustil to jeho hrožení...
Než ale odešel, otočil se na mě a naznačil rty: Miluju tě! Nešťastně jsem se usmála a on se otočil zpátky, objal tu holku a nesl jí pryč. 
"Byla jsi obivuhodně statečná, lásko!" zaředl mi Felixův hlas do ucha. Vzhlédla jsem a usmála se. Bylo to upřímné? Ani trochu. Až jsem se styděla a zároveň se bála, že to prokoukne. "Co kdybychom šli do mého pokoje?" usmál se na mě Felix. Usmála jsem se a jakoby radostně pochodovala za ním. Doopravdy jsem si jenom šlapala cestu do pekla. Mého osobního pekla...  
 


Komentáře

1 Safira Safira | Web | 4. září 2010 v 20:07 | Reagovat

Teda,nemám co dodat..úžasná povídka,díky moc :)
Felix a Heidi jsou moje nejoblíbenější postavy z Twilight (po Emmettovi,samozřejmě)
A to s tou kravkou,dobrý no :))

2 crazYNka crazYNka | Web | 4. září 2010 v 20:08 | Reagovat

moooc krasna :)

3 Blueberry Blueberry | Web | 5. září 2010 v 9:55 | Reagovat

Wow. je to opravdu zajímavý nápad. Moc se mi líbí popis děje z pohledu Heidi. Hlavně ta část, kdy se hádá s Jane:)

4 Blueberry Blueberry | Web | 5. září 2010 v 9:56 | Reagovat

Jinak jasně že chci s tebou zůstat SB:D

5 terča terča | Web | 5. září 2010 v 10:23 | Reagovat

Miluješ nekoho a chceš to s ním dát  dohromady pošli toto
dvaceti lidem do 10 min a stane se ti neco krásného se svým idolem jestli však prerušíš tento retezec budeš mít 17let smulu v lásce i ve škole
holčička která to napsala a poté umřela se jmenovala Julia. Jestli to nepřeošleš 10lidem do jediné hodiny Julia se ti objeví a něco se ti stane ale jestli to pošleš tak zítra dostaneš od někoho pusu a bude se ti to líbit

6 ROSE *-* ROSE *-* | Web | 5. září 2010 v 11:58 | Reagovat

[5]: ČLÁNEK REKLAMYY!!!!

7 K-čka K-čka | Web | 5. září 2010 v 12:40 | Reagovat

MOC TI DĚKUJU ZA RADU U DESSU....URČITĚ UDĚLAM NĚJAKÉ PÁRY:)))

8 Kačaba Kačaba | Web | 5. září 2010 v 12:52 | Reagovat

Jsem moc ráda že se ti líbí písničky co mám na blogu :)) jinak se omlouvám, příběh jsem ještě nečetla zatím nemám čas ale k večeru bych už snad mohla stíhat tak si ji pak přečtu, protože poslední příběh na přání se mi moc líbíl :))

9 TAMIA TAMIA | Web | 5. září 2010 v 14:10 | Reagovat

ALE NÉ, TO JE ÚPLNĚ V POŘÁDKU, NEOMLOUVEJ SE, NEMÁŠ PROČ SPĚCHAT:)))
MĚ TAKY V TOM TESTU VYŠEL JACOB:))
JO A PŘIDALA JSEM DALŠÍ DÍL JACOBOVY DRUHÉ ŠANCE:)
TAK ZATÍM PÁČKO A MĚJ SE HEZKY:)))

10 girls-twilight girls-twilight | Web | 5. září 2010 v 14:22 | Reagovat

Už sem si tě přidala ;-)

11 TAMIA TAMIA | Web | 5. září 2010 v 14:47 | Reagovat

Pááni ta povídka se ti povedla:))
je opravdu hezká:))
Jo a abych nezapomněla u mě na blogu máš diplom, sice není tak krásný, jako je vyrábíš ty ,ale chtěla jsem ti ho udělat, protože ty jsi mi ho vyrobila také:)))
Máš ho v menu, hned vedle svého jména:)

12 nesii nesii | Web | 5. září 2010 v 14:52 | Reagovat

Nádhera + very nice desigm, ešte stále mám potastavené takže nevymaž ma z Affs plís.

13 Andrea SB Andrea SB | Web | 6. září 2010 v 18:46 | Reagovat

to se ti povedlo:)
jak se jinak mas?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

TÉMĚŘ VŠECHNY POSTAVY V POVÍDKÁCH PATŘÍ S.MEYEROVÉ! STRÁNKY NEBYLY VYTVOŘENÉ ZA ÚČELEM ZISKU! 
oddělovače








oddělovače





oddělovače